Početnou skupinu Čechů ve wehrmachtu tvořili obyvatelé etnicky smíšeného česko-polsko-německého Těšínska. Po Mnichovu bylo Těšínsko anektováno Polskem, po napadení Polska pak Třetí říší. Německé úřady zapisovaly obyvatele Těšínska – nejdříve dobrovolně, později pod nátlakem – do tzv. Volksliste III. Zápisem na Volksliste jim bylo podmíněně přiznáno říšské občanství a týkala se jich mobilizace do německé armády. Většina Slezanů rukovala ve třetím a čtvrtém roce války.
Zde přinášíme první příběh z Těšínska – příběh Jana Bury, který sloužil v německé uniformě nedaleko Trondheimu ve středním Norsku.
Jan Bury se narodil v roce 1924 na Těšínsku v malé pohraniční obci Bukovec. Byl jedináčkem a po absolvování osmileté školní docházky ve škole v Bukovci pracoval jako zemědělský dělník. Jako mnoho obyvatel Těšínska hovořil česky, polsky a německy. Za války byl Jan Bury povolán do německé armády ještě před 18. narozeninami, a to i přesto, že se jeho rodina považovala za Čechy. Uvedl, že, kdyby se vzepřel, riskoval by vojenský soud. V říjnu 1942 nastoupil na výcvik u 2. Inf. Ausb. Bttl. 42 v Bayreuthu. Sloužil u 4. Gren. Regt. 772 jižně od Trondheimu ve Støren. Německou uniformu nosil dva a půl roku, dosáhl jen nízké hodnosti gefreiter.
Po kapitulaci se ocitl v zajateckém táboře v Lånke u Trondheimu. V srpnu absolvoval výslech s čs. repatriačním důstojníkem a na konci roku 1945 odcestoval zpět do Československa.
