Celkové počty příslušníků Československa mobilizovaných v německé branné moci a odvelených do Norska a Dánska se daří zdokumentovat až v posledních letech. Díky nově zpřístupněným fondům ke druhé světové válce v norských a českých archivech je teprve nyní možné zjistit počty občanů Československa nasazených v řadách wehrmachtu.
Na okupaci Norska nacistické Německo alokovala rozsáhlou vojenskou sílu, která se v průběhu válečných let pohybovala mezi 300 tis. až 600 tis. vojáků. Většinu tvořili říšští Němci, ovšem v řádu až dvou desítek procent ji doplňovalo mobilizované obyvatelstvo z řady podmaněných, povětšinou národnostně smíšených pohraničních oblastí okupovaného Polska, Francie, Belgie a Československa.
V okupovaném Norsku a Dánsku působily další polovojenské uniformované složky, které disponovaly vlastním personálem. To je příklad polovojenské Organizace Todt, která evidovala přes 35.000 zaměstnanců. Malou část tvořili kmenoví němečtí zaměstnanci (vč. protektorátních Němců), ovšem většinu tvořili nuceně nasazení pracovníci z řady okupovaných zemí. V Norsku se tak potkávali protektorátní a sudetští Němci a Češi v německé uniformě s nuceně nasazenými Češi v uniformě Organizace Todt.
Počet příslušníků Československa na území Norska v řadách wehrmachtu a dalších uniformovaných složek mohl během válečných let dosáhnout i dvou desítek tisíc osob. Na konci války repatriační personál evidoval přes 15 tisíc osob s vazbou k Československu.. Z toho minimálně 13 tisíc příslušníků Československa sloužilo v uniformě wehrmachtu v Norsku, v řádu půl tisícovky pak v Dánsku.
