Na začátku války skandinávské státy doufaly, že stejně jako za první světové války zůstanou po celou dobu konfliktu neutrální. Dánsko a Norsko však měly pro německé zájmy příliš strategickou polohu, a tak Němci obě země během dvou jarních měsíců roku 1940 obsadili.
Na okupaci Norska nacistické Německo alokovala rozsáhlou vojenskou sílu, která se v průběhu válečných let pohybovala mezi 300 tis. až 600 tis. vojáků. Většinu tvořili říšští Němci, ovšem v řádu až dvou desítek procent ji doplňovalo mobilizované obyvatelstvo z řady podmaněných, povětšinou národnostně smíšených pohraničních oblastí okupovaného Polska, Francie, Belgie a Československa.